strana:  1
seřadit od:  nejnovějších  nejstarších
Pochodem chod, směrem na východ…
Napsat Váš názor:
otevřít
Karel   25.2.2015 - 20:34:09
ČÁST 3:

Odkazy:
Něco málo na osvětlení průběhu a taktiky lze najít třeba zde:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1467
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%83%D1%80%D1%81%D0%BA%D0%B0%D1%8F_%D0%B1%D0%B8%D1%82%D0%B2%D0%B0
(ruská Wikipedie)

https://www.youtube.com/watch?v=dLZLkdcVa30
(ruský dokument - zajímavosti o použité taktice)

Zde se o taktice moc nedozvíte, je to spíše labutí píseň na Wehrmacht:
https://www.youtube.com/watch?v=LNhHfiOxdio
(kanadský dokument pro vyvážení - spíše o vizuálních efektech, než o taktice)
Karel   25.2.2015 - 20:29:49
ČÁST 2:

V prostoru na jihu od Kurského výběžku bylo německé uskupení armád jih, které měli výhodu v širokém stepním terénu. Jejich pozice byla i na současném Donbasu, který je sice hlouběji na jih. Charkov jako součást a teď už je to slovíčkaření, jestli se jedná pouze o východní, nebo jihovýchodní Ukrajinu bylo silně opevněným bodem německé armády jih (dnes ukrajinské). Právě v té třetí fázi Kurské bitvy Koněv obklíčil Charkov. Mimochodem při obkličovacím manévru se z prostoru nynějšího Donbasu nasunuly k Charkovu na protiútok tankové divize SS Das Reich a Totenkopf, které byly odraženy. Charkov byl obklíčen a Němcům zbyla jediná ústupová cesta, po které se z města „organizovaně stáhly“. Tam je vidět nejlépe dnešní taktika (jak přes kopírák) použitá (nejenom) u Debalceva (okolo 300 km od Charkova?). Tj. donutit nepřítele k „organizovanému ústupu“. Rozdíl mezi oběma válkami je samozřejmě znatelný. Tehdy byly počty vojáků na obou stranách počítány na miliony a těžká technika na tisíce kusů. Dnes jsou počty vojáků v řádu tisíců, možná desetitisíců a těžká technika v počtu desítek (stovek?) kusů. Taktika je ovšem naprosto stejná. A to z obou dvou stran.

Je poněkud otázkou, jestli přímo oblast Donbasu byla v bojích Kurského oblouku, což lze měřit měřítkem stovek kilometrů. Nicméně se tato oblast nalézala v daném měřítku relativně blízko a německé armádě sloužila v průběhu bitvy nějaký čas jako zázemí. Vezmeme-li v úvahu, že 23.8.1943 byla ukončena po osvobození Charkova Kurská bitva a za 16 dnů nato byl osvobozen Doněck, tak se dá říci, že je to minimálně důsledek bitvy u Kurského oblouku. Onu bitvu nelze vztahovat pouze do přímé blízkosti města Kursk…
V podstatě by to byla spíše otázka pro fundovaného historika.
Karel   25.2.2015 - 20:29:13
ČÁST 1:

V návaznosti na diskuzi na OM si dovolím ještě upřesnění k článku. Původně jsem to tam nepsal, aby to nebylo dlouhé, jak týden před výplatou. Ale je to myslím dobré pro pochopení souvislostí. A když už jsem se s tím jednou dohledával při psaní, tak je škoda, aby to někde zapadlo na disku. Je to na téma polemiky, jestli byl Donbas součástí bitvy Kurského oblouku. Je otázka pro fundované historiky. Já si zde pouze odvozuji svůj názor na základě nalezených dat.

V článku se píše boje  v jihovýchodní Ukrajině – možná jsem měl použít výraz východní Ukrajině. Tam samozřejmě patří i Donbas. Donbasu jako takového se týkala bitva u Kurského oblouku následně také. Ty vzdálenosti jsou opravdu rozhodující. Kursk jako takový leží někde uprostřed poměrně rozsáhlého území, které se označovalo, jako tzv. Kurský výběžek. Viz odkaz v článku. Samotná bitva probíhala poměrně na velmi rozsáhlém území. Směrem na sever a směrem na jih.
Za zmínku stojí, jak tuto bitvu dělí do etap v samotném Rusku viz. např. zde:
http://czech.ruvr.ru/2013_04_23/Kursky-oblouk-Historie/
Z čehož si dovolím citaci:
Kurskou bitvu obvykle rozdělují na 3 etapy:
Kurskou obrannou operaci (5-23. července)
Orlovskou útočnou operaci (12. července -18. srpna)
Belgorodsko-Charkovskou útočnou operaci (3-23. srpna).

Ještě je dobré podívat se na oblast dnešního Donbasu například město Doněck jak na tom bylo v době této události (zdroj ruská wiki):
http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=ru&u=http://ru.wikipedia.org/wiki/%25D0%2594%25D0%25BE%25D0%25BD%25D0%25B5%25D1%2586%25D0%25BA&prev=search
Jak se zde můžeme dočíst v kapitole historie, Doněck byl od 21.10.1941 do 8.9.1943 obsazen Němci.
Karel   25.2.2015 - 20:23:57     odpověď pro: ivo miro   25.2.2015 - 09:51:16
No dokud nás nečeká „sledování ostrých střel“, tak se máme pořád velmi dobře… A měli bychom si toho asi i považovat.
ivo miro   25.2.2015 - 09:51:16
Karle, při čtení jsem jen pokyvoval hlavou. Souhlasně. Bezvýchodná situace v řešení současných světových vojenských konfliktů mě vede k těm nejčernějším budoucím scénářům. Čekají nás zřejmě nejen ostře sledované vlaky...
copyright  ©  Karel Jíra 2014Google+