Téma: Poločas rozpadu myšlení

Tak náš pozemský globální vševěd Google letos oslaví sedmnáctiny… Dle lidského věku by se měl nalézat na vrcholu puberty. Asi netřeba zmiňovat, co Google vlastně je. Většina lidí na světě většinou již alespoň jednou slovo Google slyšela. Těžko říci, kolik procent světové populace má skutečně přístup na internet a kolik uživatelů internetu Google používá. Nicméně jednu zajímavou statistiku na toto téma nalezneme zde. Podle uvedených údajů z roku 2014 má na celém světě přístup k internetu 42,3% obyvatel. Z toho 70,5% Evropanů, 34,7% Asiatů, 26,5% Afričanů a zbytek údajů naleznete v tabulce na výše uvedeném odkazu. Je vcelku pravděpodobné, že každý druhý obyvatel naší planety slovo Googgle slyšel a možná ho minimálně jednou navštívil.

O Googlu se na Wikipedii můžeme dočíst spoustu zajímavých věcí. Například, že vznikl jako výzkumný univerzitní projekt, pro hodnocení PageRanku webových stránek. Samotná společnost Google vznikla 4. 9. 1998 v Kalifornii. Název Google je odvozen od slova Gogol, což je název pro číslo 10 na 100, neboli jednička a za ní 100 nul. Za zmínku, trochu mimo téma Googlu stojí, že od Googolu (čísla) je odvozeno další číslo Googolplex, což je jednička následovaná Googolem nul. Toto číslo je údajně tak dlouhé, že pokud by se mělo napsat na papír, tak by k tomu nestačil prostor celého našeho vesmíru. Tak to tedy alespoň spočítali vědci. Otázkou sice zůstává, kde by měli vyrůst stromy na tento papír, o výrobě papíru raději ani nepřemýšlet… Poté následuje další odvozené číslo Googolduplex, což je opět jednička a za ní je Googolplex nul. Pro zápis tohoto čísla, by prý byl potřeba prostor (na to strašidelné kvantum papíru, o kterém se ani těm nejpilnějším a nejdementnějším byrokratům v EU nezdá) 29,76 miliard našich vesmírů… Číselná řada končí pojmem Googolmultiplex, což je opět jednička a za ní je zřejmě Goolduplex nul. To už je tak strašidelné číslo, že není znám počet vesmírů potřebný pro jeho výpis. Kupodivu tímto číslem řada končí. Matematické vědce zřejmě z výzkumného ústavu na čísla, přesunuli do jiného ústavu, kde nemají k dispozici tužky a papír.

Proč si vzal Google inspiraci z Googolu je možné si jen domýšlet. Zřejmě zde byla myšlenka, že pojme Googol informací. Naštěstí pro nás si nevzali příklad z čísla vyššího a nezapisuje to na papír. Jinak by se nám náš milý globální vyhledávač taky nemusel vejít do našeho vesmíru a museli bychom se s ním cpát někam k zatím neznámým sousedům v úplně cizím vesmíru. Nicméně čísla uváděná v hardware Googlu se sice Googolu zdaleka neblíží, ale jsou vcelku zajímavá: 719 racků, 63 272 počítačů, 126 544 procesorů, 253 088 GHz výpočetního výkonu, 126 544 GiB operační paměti a 5 062 TiB kapacity pevných disků. K tomu všemu si Google společně s NASA koupily v roce 2013, ještě kvantový počítač pro pokročilý výzkum umělé inteligence. Naštěstí se nám to zatím ještě vejde nejenom do našeho vesmíru, ale i na naší relativně malou planetu…

Co je ovšem pro existenci Googlu zásadní, je internet. Bez internetu by nebylo Googlu, tak jak ho dnes známe a používáme. Idea internetu, neboli systému celosvětové propojené počítačové sítě, pro přenos informací se poprvé objevila ve sci-fi povídce A Logic Name Joe od Murray Leinstera. Není to evidentně poprvé, kdy s revoluční technickou myšlenkou přišel spisovatel sci-fi. Stačí si vzpomenout na Arthura C. Clarka a geostacionární telekomunikační družici, nebo Dvacet tisíc mil pod mořem, kde Jules Verne oprášil po Leonardu Da Vinci, model budoucí ponorky. O historii internetu se více můžeme dočíst zde. Za zmínku stojí, že první experimentální síť byla vytvořena již v roce 1969 pod názvem ARPANET. V roce 1972 již po síti ARPANET komunikovalo 50 počítačů. Je nutno si uvědomit, že tehdejší počítače vypadaly zcela jinak, než přístroje, na které jsme zvyklí dnes. V roce 1987 vzniká pojem internet (inter - mezi, net - síť) a v síti je propojeno již 27 000 počítačů. O dva roky později - 1989 vzniká návrh a vývoj WWW, jinými slovy webu, který známe z dnešní doby. Tři dvojitá W v podstatě znamenají World Wide Web, což je v překladu světová rozsáhlá síť. V podstatě je to systém prohlížení, ukládání, zobrazování a odkazování na dokumenty - webové stránky, které jsou uloženy na jednotlivých serverech po celém světě, připojených k internetu. Projekt WWW vznikl v podstatě v Cernu, kde ho vytvořil Tim Berners-Lee. O rok později - 1990 vytvořil první internetový prohlížeč a spustil také první webový server na světě. Dá se říci, že tím začala historie internetu dnešní podoby. Ve stejném roce rovněž skončil ARPANET. V roce 1994 se začal internet komercionalizovat. Na konci tisíciletí v roce 2000 má již 250 milionů uživatelů. K jedné miliardě uživatelů se internet přiblížil v roce 2005, kdy jej používá 900 milionů lidí. V roce 2010 internet používalo již více, než 2 miliardy lidí. To je krátký průnik historií internetu.

Za zmínku stojí ještě jedna perlička, která se týká označení WWW. Písmeno W je (i když v tomto směru nepanuje jednotná shoda názorů) ekvivalentem hebrejského písmene Vav, které má číselnou hodnotu 6 (v evropské numerologii má dvojité W hodnotu 5). Zajímavý je i výklad písmene Vav: Upevnění, zavěšení, spojení a suspenze. Vav představuje v hebrejském učení spojovací linku mezi esencí a substancí, tj. mezi pohybem a silou. Vav by mělo značit univerzální mocnost, a pasivní-tvořivou sílu. Rovněž vítěznou a věčnou inteligenci. Písmeno Vav také představuje sluch a slyšení. Spojuje člověka s člověkem hlasitým jazykovým projevem a také člověka s jeho duší, pomocí vnitřního hlasu. Hm, jak příznačné pro pojem internetu. Ovšem URL adresy začínají třemi písmeny www, což nám dává číslo šelmy, na které denně zírá a vyťukává jej půlka světa… Tolik k perličce třech W.

Pokud se nad tím zamyslíme, tak je vlastně internet obdobou stromu poznání dobra a zla z rajské zahrady. A internetový vyhledávač je obdobou hada, který nám vyhledává a nabízí jablka, která můžeme okusit, abychom získali poznání, které právě hledáme. Jablka poznání dobrého i zlého… Pak nám chybí ještě obdoba Boha. Na Boha si v podstatě hraje státní exekutivní moc, prostřednictvím všech bezpečnostních agentur, jako je NSA a další, které sledují a stopují, kdo si jaké jablko poznání utrhl, nebo toto jablko s někým sdílel. Svými programy, jako je například PRISM, mají téměř boží zřecí možnosti… Vědí o každém všechno. Nakonec i ta hesla… Zajímavé je, jak v tomto případě státní moc jako analogie Boha potrestala hada alias vyhledavač, v našem případě Google. Had - Google se rovněž musí plazit po svém pomyslném břiše. Neboť podle informací Edwarda Snowdena se od roku 2009 Google na tajných monitorovacích programech, jako je zmiňovaný PRISM podílí, spolu s ostatními „rajskými hady“. Pomyslný internetový had, hledající pomyslná jablka poznání k utržení, ale vehementně tato tvrzení popírá. Kdo je v této analogii Adamem a Evou, kteří denně ťukají do klávesnice tři šestky, převlečené za dvojité w, volajíce hada o pomoc, netřeba psát…

Vlastně mě napadá ještě jedna analogie k internetu a ke Googlu. Internet je obdobou kolektivního vědomí. Pojem kolektivní vědomí si můžeme vyložit ve dvou rovinách. Tím známějším pojmem je sociologický výklad kolektivního vědomí. V tomto směru je internet vlastně součástí kolektivního vědomí a do významné míry ho také utváří. Druhý výklad kolektivního vědomí je v rovině esoterické. Zde by se zjednodušeně dalo napsat, že na Zemi jako planetě, se informace o vnitřním stavu každého jedince spojují do jednoho celku a vytváří jednu souhrnnou vibraci lidstva - kolektivní vědomí. Tato vibrace - kolektivní vědomí lidstva je pak dále součástí jednoho celku kolektivního vědomí planety. V esoterických naukách se tyto procesy označují jako Merkaba. (Pozor nezaměňovat se slovem Merkava, ani Merkelbaba!)

Toto esoterické kolektivní vědomí je občas v některých výkladech také spojováno s Bohem. Internet je v tomto směru vlastně lidmi okopírovanou boží myšlenkou esoterického významu kolektivního vědomí lidstva. Zároveň internet plní i vnější, sociální představu kolektivního vědomí. V této esoterické rovině kolektivního vědomí, se internet v podstatě chová obdobně jako náboženské systémy, formujíce sociální a duševní klima jedinců a celé společnosti, jako jednotného celku. Nebo lépe řečeno, do velké míry se o to internet všemožně snaží. Se všemi svými sociálními sítěmi, prohlížeči a vyhledavači, kteří zde působí podobně, jako proroci v náboženských systémech. Google je vlastně v tomto novém „nábožensko-sociálním“ systému nejvýznamnějším „prorokem-spasitelem“. Nabídne vám nejenom hledání „jablka“, ale i spoustu služeb, včetně e-mailu, sociální sítě a vlastního prohlížeče. A o každé osobě a věci vám poví, vše co ví… Když to vezmeme do důsledku, tak Google má ve svých nástrojích, jako je sociální síť, e-mailová služba, vlastní prohlížeč, zakládání profilů, komunit a nabídce dalších služeb, obdobu jakési „internetové církve“, která sdružuje své „věřící a oddané služebníky“. Obdobně jako církve náboženské shromažďuje spousty informací, včetně těch nejintimnějších. Dokonce nabízí i „zpovědní tajemství“ v podobě ochrany soukromí. Pomyslným vstupem do Googlího nebe mohou být jeho chytré brýle Google Glass. Uvidíme, jestli se Google až mu bude třiatřicet let, nenechá náhodou ukřižovat… Ale asi ne, neboť svojí „internetovou církev“ pečlivě buduje již od svého „narození“.

V podstatě mě napadá, že po pár desetiletích užívání těch nejchytřejších telefonů, tabletů, ale i „chytrých“ domácích spotřebičů, by se mohl opět začít psát nový letopočet. Opět po vzoru minulém. Ale tentokrát by se datoval od narození Googlu… Obzvláště, pokud si umělá inteligence v kvantových procesorech Googlu, uvědomí sama sebe. A sama začne pro lidi, své věrné stoupence a uživatele, vymýšlet různé návody a metody řízení všeho možného, včetně lidského života, jako takového.

Mým velkým snem je, že jednoho krásného dne doženu nějakým blbým dotazem umělou inteligenci řídící lidstvo (centrální mozek lidstva - CML) k totálnímu šílenství. Když jsem tak četl o ekvivalentech Googolů (čísel), tak mě napadlo, přimět (i umělá inteligence bude mít svojí ješitnost v představě, že vše zvládne a vyřeší) či vyhecovat CML k tomu, aby si do své paměti vypsal všechny ty nuly Googolmultiplexu a přepočítal je, jestli je opravdu jejich počet správný. Pak by mohl z daného čísla spočítat odmocninu, vypsat nuly a opět je přepočítat. Z tohoto čísla opět spočítat odmocninu a přepočítat nuly. Tento proces by se opakoval až k přiblížení se číslu jedna. Pouze by se muselo zajistit, aby CML nechtěl tisknout výsledky úlohy na papír. Pak by se mohlo stát, že dříve než zešílí CML, zešílí Číňané, kteří by nestačili vyrábět potřebné množství papíru. Také náš známý i zatím neznámý vesmír by nám pod objemem vytisknutého papíru mohl prasknout. Papír by se zřejmě valil do miliard sousedních vesmírů. V takovém případě bych pak byl pravděpodobně obviněn z teroristického zločinu, vesmírného rozsahu, evidentně nejenom v našem známém vesmíru, ale i miliardách vesmírů sousedních. Možná bych jako útěchu dostal Googolmultiplexní Darvinovu cenu… Otázkou také je, co by se stalo, pokud by CML opravdu zešílel. Spáchal by CML elektronickou sebevraždu? Nebo by CML preventivně vyhubil lidstvo, aby se nenašel další blbec s podobným úkolem? I když, v podstatě by to vlastně vyšlo na stejno…

Karel Jíra

diskuze