strana:  1 2 3 4 5  >>
seřadit od:  vzestupně  sestupně

Nejčtenější články

Karlovy ostrovy, články a fejetony.

Poslední dva měsíce 13.1.2015 - aktualizováno: 25.1.2015     přečteno: 3152     příspěvky: 30
Poslední dva měsíce připomínal náš svět Papinův hrnec, ve kterém se zvyšuje teplota a tlak, při vaření globalizační polévky. Papinův hrnec většinou funguje tak, že pokud tlak dosáhne určité kritické úrovně, tak zvedne závaží pojistného ventilu na pokličce a papiňák si odfoukne. Tím se zabrání tomu, aby explodoval a napáchal nechtěné a nenapravitelné škody ve svém okolí.
Do hlubin vlastní duše… 16.9.2015     přečteno: 3810     příspěvky: 0
Přemýšlel jsem nad tím, čím jsem mohl být v minulém životě. Není nad to, udělat si psychoanalytický výlet do hlubin vlastní duše. Pohodlně jsem se usadil v křesle, odlehčil mysl, zavřel oči a sám sobě počítal do deseti… Náhle se mi zjevila vize mého minulého života...
Můj život s kočkama - díl šestnáctý: Těžké časy 7.4.2015     přečteno: 3810     příspěvky: 0
Tátovi se v kutnohorské nemocnici moc nelíbilo. Komu by se také v nemocnici líbilo… Konečně však nadešla chvíle, kdy se vrátil do vytouženého domova. Tátovi se ulevilo a mám pocit, že i doktorům v nemocnici. S maminkou se přivítali a zdálo se, že vše se vrátí do starých po léta zaběhnutých kolejí. Rodinná idylka však trvala necelé dva dny. Rodiče spolu strávili jeden jediný celý den.
Můj život s kočkama - díl osmnáctý: Pančava a dvě modré pomněnky navždy 7.4.2015     přečteno: 3823     příspěvky: 1
Návrat do Kutné Hory byl poněkud zvláštní. Připadal jsem si, že má loďka v řece času najela na mělčinu, na které uvázla po dobu několika měsíců. Obě mňaudámy, Čiminka a Damuška to nějakým způsobem vnímaly a snažily se rozptýlit mé chmurné myšlenky. Přes den, který jsem trávil dojížděním do práce v Praze, dělaly společnost mému tátovi, stejně jako během posledních dvou let a před tím mé mamince.
Můj život s kočkama - díl sedmý: Jak se Čima potkala s Agnes 31.8.2014     přečteno: 3852     příspěvky: 0
Občas se mezi nebem a zemí dějí věci, které jsou poněkud zvláštní, ale v podstatě jsou pouze přirozeností, která nás provází naším denním životem, aniž bychom si tuto skutečnost plně uvědomovali. Jednoho krásného letního dne na začátku srpna jsem jel do Ledče. Do Ledče jezdím pravidelně každý týden. Když vyřídím své pracovní záležitosti, tak většinou poobědvám...
Můj život s kočkama - díl sedmnáctý: Změna je život, nebo také peklo… 7.4.2015     přečteno: 3857     příspěvky: 4
Manželství, nebo pouze vztah mezi mužem a ženou, to není ani peklo, ani ráj, ale prostě očistec. Tuto větu prý kdysi pronesl Abraham Lincoln. Asi věděl, o čem mluví. Pravdou je, že si lidé ze svých vztahů dělají očistec sami a většinou se na tom podílí oba, stejným dílem vlastního přičinění. Možná je to tím, že muži nikdy nepochopí ženy a ženy nikdy nepochopí muže.
Depresivně antidepresivní rozjímání nad krizí středního věku 17.8.2015 - aktualizováno: 14.9.2015     přečteno: 3861     příspěvky: 0
Za pár dnů mi bude pětačtyřicet. Je to poněkud divný věk. Lze ho charakterizovat známým rčením: „Mládí v prdeli a do důchodu daleko.“ V podstatě je to ideální charakteristika pro takzvaný střední věk, neboli část života lidského jedince, který se pohybuje plus mínus určité období, okolo předpokládané půlky své životní existence.
Zima se blíží… 8.8.2015     přečteno: 3881     příspěvky: 0
Máme začátek srpna a vedro jako v Africe. Skoro mám pocit, že s uprchlíky z Afriky k nám migruje i to jejich rozžhavené počasí. Možná si trochu tepla a sucha ze Sahary přibalili do batohů s sebou na cestu… Nebo se nějaká euro-komise rozhodla přizpůsobit Evropu i klimaticky, aby se zde uprchlíci cítili jako doma. Člověk si z toho sice dělá srandu, ale v našem sluníčkově roztomiloučkatém EuroSajuzu, by mě už opravdu téměř nic nepřekvapilo.
Můj život s kočkama - díl nultý: Číst, či nečíst? 14.9.2014     přečteno: 3900     příspěvky: 1
Říká se, že čas jsou peníze… V dnešním světě ovládaném ekonomikou, jsme tímto názorem do velké míry ovládáni. Ale čas je především měrnou jednotkou délky našeho života. A o čem je náš život? Naše bytí na tomto světě si můžeme představit jako cívku s vlascem, ze které stále odmotáváme onu průsvitnou šňůru, která se táhne během času za naším životem.
Můj život s kočkama - díl šestý: Kočičí anděl jménem Čima 14.8.2014     přečteno: 3921     příspěvky: 0
Čas letí a není síla, která by ho dokázala zastavit, natož vrátit zpět. Tedy kromě naší mysli a našich vzpomínek. Je zvláštní, jak lidská mysl vnímá konstantní, různými přístroji přesně měřitelnou rychlost času. Někdy máme pocit, že čas neubíhá a jeho rychlost se téměř blíží nule, jindy letí naopak rychlostí zběsilou… Nedávno uplynulo půl roku, od okamžiku, kdy nás naše Čima opustila.
Jak prevence ve zdravotnictví, může až k volnému pádu vésti… 4.10.2014     přečteno: 3924     příspěvky: 0
Po relativně velmi dlouhé době jsem onemocněl jakousi ošklivou chřipkou, která se, závidějíc evidentně své zkušenější a krutější sestře ebole, přetransformovala do počínajícího zápalu plic. Člověk si to prostě jednou za čas užene a nějak z vlastního přičinění vyslouží a poté se snaží co nejlépe a nejšetrněji vrátit do původního stavu.
Můj život s kočkama - díl dvanáctý: Mají zvířata duši? 9.11.2014     přečteno: 3929     příspěvky: 0
Mají zvířata duši? To je otázka, která asi napadla nejednoho, nad životem hloubajícího člověka. Většinou o tom přemýšlí lidé, kteří na existenci duše věří, lidé, kteří o existenci duše ví a lidé, kteří mají své čtyřnohé kamarády. A právě při zkoumání této otázky narazíte na pevná a nesmlouvavá náboženská dogmata, ve kterých není možné v tomto směru srovnávat zvíře s člověkem.
strana:  1 2 3 4 5  >>
seřadit od:  vzestupně  sestupně
copyright  ©  Karel Jíra 2014Google+