strana:  1 2 3 4 5  >>
seřadit od:  vzestupně  sestupně

Nejčtenější články

Karlovy ostrovy, články a fejetony.

Můj život s kočkama - díl osmý: Rodinný výlet 7.9.2014     přečteno: 4795     příspěvky: 2
Jednoho krásného letního dne, uprostřed prázdnin, jsem vyrazil na služební cestu do svého rodného města Lanškrouna. Mé rodiče, kdysi na počátku padesátých let dvacátého století, zavál osud do tohoto města, kde se potkali, vzali a žili téměř padesát let. Já sám jsem se zde narodil a vyrůstal, do svých devatenácti let. Byl jsem v celku rád, že se po pěti letech podívám v rámci své služební cesty...
Můj život s kočkama - díl čtrnáctý: Motýlí křídla 2.2.2015     přečteno: 4792     příspěvky: 4
Určitě jste někdy sledovali motýla, jak si tančí svojí čtverylku, dosedne na květ a ochutná jeho šťávu. Motýl má v sobě poměrně hlubokou mystickou symboliku, vycházející ze starých lidských kultur. V řeckém mýtu o Dionýzovi je například lidská duše - Psyché, popisována jako děvče s křídly motýla, milující slunce. V různých kulturách byl motýl právě symbolem lidské duše...
Můj život s kočkama - díl sedmý: Jak se Čima potkala s Agnes 31.8.2014     přečteno: 4772     příspěvky: 0
Občas se mezi nebem a zemí dějí věci, které jsou poněkud zvláštní, ale v podstatě jsou pouze přirozeností, která nás provází naším denním životem, aniž bychom si tuto skutečnost plně uvědomovali. Jednoho krásného letního dne na začátku srpna jsem jel do Ledče. Do Ledče jezdím pravidelně každý týden. Když vyřídím své pracovní záležitosti, tak většinou poobědvám...
Můj život s kočkama - díl třináctý: Duše kočičí... 9.11.2014     přečteno: 4754     příspěvky: 0
Už jako malý kluk jsem si uvědomoval, že psi a kočky v mém okolí mají svojí jedinečnou osobnost a povahu. Když jsem se potkal se svojí vlastní duší, tak jsem si uvědomil, že tuto jiskru života má v sobě každá živá bytost. U lidí je to trochu usnadněné lidskou řečí. Na druhou stranu tím trochu přehlížíme jiný způsob komunikace mezi námi, lidmi.
Můj život s kočkama - díl devátý: Začátek příběhu 14.9.2014     přečteno: 4750     příspěvky: 0
Celý náš kočičí a vlastně ne jenom kočičí příběh, začal v jednom školním bytě v Praze. Tehdy jsme zde s mojí ženou Kamilou bydleli již nějaký ten pátek. V té době jsme oba ve škole pracovali. Kamila dopoledne prodávala ve školní prodejně a já pracoval jako školník a topič. Vlastně jsem vzal tenkrát tuhle práci právě kvůli možnosti bydlení. Byla to taková zvláštní doba.
Můj život s kočkama - díl patnáctý: Moji blízcí - vzpomínka na rodiče 7.4.2015     přečteno: 4747     příspěvky: 0
Mezi rodiči a jejich dětmi existují vztahy, které můžou mít různé barevné odstíny. Od hororové černé, přes různé tóny barev až po bílou barvu, jasného denního světla. Možná jsem v minulém životě vykonal nějaký dobrý skutek (možná stačilo jen nevykonat nějaký zásadní špatný skutek), protože odměnou v mém současném životě mi byli rodiče, kteří mě měli rádi...
Pravděpodobně se stanu skinwalkerem 4.1.2015     přečteno: 4742     příspěvky: 4
Minule jsem psal o tom, jak se z mého kamaráda Luboše stal skinwalker. Letos o Vánocích se stala v mém životě prazvláštní věc. České zdravotnictví nade mnou vyneslo jakousi kletbu a pravděpodobně se i já stanu skinwalkerem…
Zima se blíží… 8.8.2015     přečteno: 4734     příspěvky: 0
Máme začátek srpna a vedro jako v Africe. Skoro mám pocit, že s uprchlíky z Afriky k nám migruje i to jejich rozžhavené počasí. Možná si trochu tepla a sucha ze Sahary přibalili do batohů s sebou na cestu… Nebo se nějaká euro-komise rozhodla přizpůsobit Evropu i klimaticky, aby se zde uprchlíci cítili jako doma. Člověk si z toho sice dělá srandu, ale v našem sluníčkově roztomiloučkatém EuroSajuzu, by mě už opravdu téměř nic nepřekvapilo.
Můj život s kočkama - díl dvanáctý: Mají zvířata duši? 9.11.2014     přečteno: 4708     příspěvky: 0
Mají zvířata duši? To je otázka, která asi napadla nejednoho, nad životem hloubajícího člověka. Většinou o tom přemýšlí lidé, kteří na existenci duše věří, lidé, kteří o existenci duše ví a lidé, kteří mají své čtyřnohé kamarády. A právě při zkoumání této otázky narazíte na pevná a nesmlouvavá náboženská dogmata, ve kterých není možné v tomto směru srovnávat zvíře s člověkem.
Jak prevence ve zdravotnictví, může až k volnému pádu vésti… 4.10.2014     přečteno: 4696     příspěvky: 0
Po relativně velmi dlouhé době jsem onemocněl jakousi ošklivou chřipkou, která se, závidějíc evidentně své zkušenější a krutější sestře ebole, přetransformovala do počínajícího zápalu plic. Člověk si to prostě jednou za čas užene a nějak z vlastního přičinění vyslouží a poté se snaží co nejlépe a nejšetrněji vrátit do původního stavu.
Můj život s kočkama - díl nultý: Číst, či nečíst? 14.9.2014     přečteno: 4684     příspěvky: 1
Říká se, že čas jsou peníze… V dnešním světě ovládaném ekonomikou, jsme tímto názorem do velké míry ovládáni. Ale čas je především měrnou jednotkou délky našeho života. A o čem je náš život? Naše bytí na tomto světě si můžeme představit jako cívku s vlascem, ze které stále odmotáváme onu průsvitnou šňůru, která se táhne během času za naším životem.
Depresivně antidepresivní rozjímání nad krizí středního věku 17.8.2015 - aktualizováno: 14.9.2015     přečteno: 4675     příspěvky: 0
Za pár dnů mi bude pětačtyřicet. Je to poněkud divný věk. Lze ho charakterizovat známým rčením: „Mládí v prdeli a do důchodu daleko.“ V podstatě je to ideální charakteristika pro takzvaný střední věk, neboli část života lidského jedince, který se pohybuje plus mínus určité období, okolo předpokládané půlky své životní existence.
strana:  1 2 3 4 5  >>
seřadit od:  vzestupně  sestupně
copyright  ©  Karel Jíra 2014Google+