strana:  <<  6
seřadit od:  vzestupně  sestupně

Nejčtenější články

Karlovy ostrovy, články a fejetony.

Můj život s kočkama - díl čtvrtý: Kočičí starosti 14.8.2014     přečteno: 6127     příspěvky: 0
Ke konci dubna jsme oslavily kočičí narozeniny. Damušce bylo krásných šestnáct let. U Djamilky nevíme datum narození a tak přijala stejné datum narození a oslavila své dvanácté výročí narození. Třetí miska s „kočím dortem“, byla symbolicky určená pro Čiminku, která svůj díl kočičí dobroty přenechala oběma kočičím holkám. Samozřejmě jsem u toho uronil nejednu slzu…
Můj život s kočkama - díl třetí: Djamilka 24.4.2014 - aktualizováno: 12.5.2014     přečteno: 6241     příspěvky: 0
Člověk má nějakou představu, že udělá hezký domov nové kočičce a vše pojede jak po drátkách. Jenomže věci a život sám, bývají mnohem složitější. Bylo to docela zvláštní. Djamilka byla ještě v proutěné přepravce asi půl metru od Damušky. Holky na sebe jen dlouze koukaly bez jediného zasyčení. Djamilka potom velmi plaše zalezla v podkroví pod postel, kde vydržela víc jak den.
Můj život s kočkama - díl pátý: Myšilov, aneb kočičí sport 14.8.2014     přečteno: 6270     příspěvky: 0
Djamilka a Damuška si na sebe velmi dobře zvykly. Ze začátku byla sice trochu znát oboustranná nedůvěra a Damuška nějakou dobu dávala Djamilce najevo, kdo je „paní domácí“, ale hrany se naštěstí poměrně rychle obrousily. Přispělo k tomu i každodenní chození na zahradu, kde se obě holky věnují svému oblíbenému kočičímu sportu – myšilovu.
Můj život s kočkama - díl druhý: Smutek a naděje 24.4.2014 - aktualizováno: 12.5.2014     přečteno: 6729     příspěvky: 0
Tak nám ten společný život, vyplněný kočičím přátelstvím, příjemně společně utíkal téměř šestnáct let… Ale život je občas sviňa a tak nás letos v únoru naše milá Čiminka téměř v 16 letech opustila. Krásná velká černá kočka s bílejma fouskama, miniaturní bílou náprsenkou, asi z 15 bílých chloupků a velkým srdcem, kde byla spousta kočičí lásky pro mě a pro její sestru Damušku.
Dva tisíce slov po 47 letech 7.6.2015     přečteno: 6955     příspěvky: 0
Včera jsem se dočetl, že zemřel Ludvík Vaculík, český publicista, který psal prózu, fejetony a známý se stal zejména svým „kontrarevolučním“ manifestem Dva tisíce slov z roku 1968. Pana Vaculíka jsem neznal a vlastně jsem nečetl žádné jeho literární dílo, kromě Dvou tisíc slov. Tento manifest, jehož vznik je posazen do Pražského jara, jsem poprvé četl někdy v 18 letech, na přelomu let 1988 - 89 v samizdatové podobě.
copyright  ©  Karel Jíra 2014Google+